Zahrada kde neprší a nesvítí sluníčko


Tato městská zahrada ( 33 x 15 metrů) založená před 70 lety byla opravdu výzvou, protože tolik vzrostlých stromů je na zahradě málokdy. Majitelé si přáli všechny stromy zachovat, zahradu "rozkvést" a vytvořit nové místo pro hry dětí - vnoučat a pro jídelní stůl. Chodila jsem zahradou se zakloněnou hlavou a hledala skuliny mezi stromy, kterými může zapršet nebo projít sluneční svit. Bylo jich minimálně, ale byly. To ovlivnilo můj výběr sortimentu rostlin i jejich rozmístění. Barevně jsem zahradu ladila do růžové, fialové, modré a bílé, aby působila hezky s dominantním červeným bukem. Vybrala jsem hortenzie, svídy, mahonie, orlíčky, okrasné česneky, kakosty a další.

Novým záhonům jsem dala jednoduchý tvar oblouku. Plocha pro jídelní stůl je obdélníková, plocha pro posezení na lavičce v odpoledním slunci je kruhová. Mám ráda jednoduché tvary. Nová cesta před rozšířeným záhonem u bazénu opticky rozšířila úzkou parcelu a vysazené keře zakryly nepěkný pohled na bazén. Ve střední části plochy trávníku zastíněné hustou korunou buku  jsme vytvořili jsme trávník - netrávník, plochu zpevněnou kačírkem osázenou travní směsí do stínu. Nové pískoviště a dětský domeček, jsem umístila vedle jídelního stolu. Je to vhodné místo, protože při pohledu do zahrady z terasy domu je domeček zakryt vzrostlými thůjemi.